Kostel Narození Panny Marie v Klatovech

Arciděkanský kostel Narození Panny Marie v centru Klatov je jedním z nejstarších a nejvýznačnějších sakrálních památek na Klatovsku. Jeho stavba začala krátce po založení města Přemyslem Otakarem II. koncem 13. století, což z něj činí jednu z vůbec prvních kamenných budov v oblasti.

Kostel Narození Panny Marie v Klatovech – gotický majestát s poutní tradicí

Historie a stavební etapy

• 13. století – založena trojlodní bazilika s příčnou lodí, původní zdivo je částečně dochováno.
• 1405–1422 – mistr Linhart z Aldenbergu dostavil presbytář a rozšířil kostel o transept, financovaný díky výnosům z odpustků.
• Po roce 1550 – po zhroucení krovu a klenby došlo k opravám a vzniku novogotických kleneb s hvězdicovými a síťovými vzory.
• 1662 a 1760 – barokní úpravy průčelí a přístavby bočních kaplí.
• 1898–1908 – regotizace dle návrhu Josefa Fanty přinesla novogotické detaily a návrat k původní duchu stavby.

Poutní význam a umělecké hodnoty

Od roku 1685 je zde uctíván zázračný obraz Panny Marie Klatovské – kopie italského originálu, kolem něhož se vypráví příběhy o krvácení a uzdraveních, které proměnily kostel v důležité poutní místo. Interiér zdobí barokní malby a díla umělců jako Ignác Raab či J. Ries, včetně vzácné křtitelnice z roku 1526.

Bílá věž – samostatná zvonice

V sousedství kostela stojí renesanční Bílá věž, postavená v roce 1581 jako zvonice a vstupní brána na hřbitov, která nahradila původní věž zbořenou v roce 1540. Spálena v požáru roku 1689, byla v roce 1758 zvýšena a barokně upravena. Ve věži jsou zavěšeny zvony z dílen Jacominiho a Bellmanna.

Pro návštěvníky

Kostel slouží dodnes jako farní a poutní chrám s bohatým duchovním i kulturním programem. Prohlídky často zahrnují kryptu, emporu i pohledy na historické prvky stavby. Je volně dostupný a snadno dosažitelný z klatovského náměstí.

Kostel Narození Panny Marie v Klatovech představuje unikátní genealogii stavebních stylů – od raně gotické architektury přes gotické, renesanční a barokní úpravy až po regotizaci na přelomu 19. a 20. století. S jeho poutní tradicí, dobovými klenbami a ikonou milosrdenství patří mezi hlavní symboly duchovního i kulturního života regionu.