| Termín | Základní definice |
|---|---|
| Triglyf | Kamenný blok členěný svislými žlábky klínového řezu. Umístěn mezi dvěma sousedními metopami dórského vlysu. |
| Suprafenestra | Suprafenestra (z lat.) je ozdobný prvek barokní, rokokové a neoklasické architektury, umístěný nad oknem, obvykle pod římsou. Někdy se označuje i jako supraporta, což je obdobný prvek nad branou nebo dveřmi. |
| Sgrafito | Sgrafito je technika grafické výzdoby omítkových povrchů staveb, která vznikla a prodělala největší rozkvět v období renesance a znovu v novorenesanci. |
| Šambrána | Dekorativní orámování otvoru okna nebo vstupu (šambránový portál), na rozdíl od kamenného ostění provedené v omítce. |
| Sakristie | Sakristie je místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od kněžiště nebo za hlavním oltářem, v níž se uchovávají obřadní nádoby a roucha, obřadní a modlitební knihy a kostelní nářadí a která slouží též k dočasnému pobytu kněží před obřady a po nich. |
| Presbytář | Kněžiště čili presbytář (z latinského presbyterium), někdy též chór, je část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím. |
| Predikát | Šlechtický přídomek, součást titulatury vyjadřující původ šlechtice názvem jeho rodového sídla, uváděným za křestním jménem. V českých zemích byl zrušen se zánikem monarchie. |
| Portikus | Portikus (lat. přístřešek, od portus, přístav) je otevřená sloupová hala, předložená hlavnímu vstupu do budovy. Na rozdíl od arkád však u portiku mezi sloupy nejsou klenby, nýbrž rovné kladí (architráv). |
| Placková klenba | Typy klenby používané ve vrcholně barokním a klasicistním stavitelství. Ve vesnickém prostředí se široce uplatnily zejména v období rozvoje zděných staveb v 1. polovině 19. století. |
| Pilastr | Svislý architektonický článek vnější fasády budovy, narozdíl od lizény opatřený hlavicí a patkou a mající dekorativní funkci. |
| Mázhaus | Síň středověkého domu - ústřední prostor přízemí s komunikační a provozní funkcí. V měšťanských domech zde také jejich majitelé provozovali živnost. V domech patricijů či šlechtických sídel (též v patře) plnila funkci reprezentační. |
| Lizéna | Svislý dělicí prvek, jakoby sloup, ale bez patky a hlavice, čímž se liší od pilastru. Někdy je kombinován s vodorovným dělením a vznikají tak lizénová pole. |
| Kastel | Hrad na pravidelném půdorysu se systémem flankovacích věží (bašt). |
| Kasematy | Chodby v přízemí či suterénu pevnosti vybudované uvnitř hradeb jako místa úkrytu posádky, palebná postavení či sklady. |
| Grotta | Grotta je dekorativní umělá jeskyně nebo přírodní jeskyně vzbuzující specifický zájem ze strany člověka. Uměle vytvořené grotty lze obvykle nalézt ve formě jeskynních výklenků v renesančních a barokních zahradách nebo v přízemních prostorách zámků. |