Památky

Hraniční zámeček v Hlohovci

Château de Frontiere (Hraniční zámeček) je klasicistní zámek v Lednicko-valtickém areálu, který byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela.

Chrám Tří Grácií v Lednicko-valtickém areálu

Součástí Lednicko-valtického areálu je klasicistní krytá kolonáda na půlkruhovém půdorysu se sloupořadím a 10 alegorickými sochami věd a múz zvaná Chrám Tří Grácíí.

Hrad Pernštejn

Jedinečný gotický klenot hrad Pernštejn zaujímající skalnatý ostroh nedaleko městečka Nedvědice, obtékaný říčkou Nedvědičkou. Svého času byl sídlem pánů z Pernštejna, kteří patřili k nejdůležitějším a nejmocnějším rodům.

Zámek Chyše

Zámek Chyše je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě a nachází se 35 km od Karlových Varů směrem na Prahu. K zámku patří park, který byl založen v 17. století a v sousedství se nachází Zámecký pivovar.

Lichtenštejnský statek Nový dvůr u Lednice

Lichtenštejnský statek Nový dvůr u Lednice je empírová stavba zbudována v letech 1809–1810 podle projektu Josefa Hardtmutha.

Apollonův chrám s vyhlídkou v Lednicko-valtickém areálu

Apollonův chrám je jednou ze salet (drobných staveb) Lednicko-valtického areálu a byl vybudován v letech 1817–1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem v empírovém slohu. Je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Rybniční zámeček v Lednici

Malý klasicistní zámeček si nechal v letech 1814–1817 postavit kníže Jan I. Josef z Liechtenštejna podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Patrovou budovu obdélníkového půdorysu s předsunutým rizalitem doplňovaly v minulosti boční arkády, které byly ale před rokem 1840 zrušeny.

Lovecký zámeček v Lednici

Klasicistní lovecký zámeček v Lednicko-valtickém areálu je jednou z drobných staveb a stojí v katzelsdorfském lesíku nad Středním rybníkem nedaleko Janova hradu a Kančí obory asi 2 km východně od Lednice.

Minaret v Lednici

Minaret nebo také Turecká věž byl zbudován Aloisem Josefem I. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století. Jedná se o výjimečnou stavbu tohoto charakteru v Evropě a se svými téměř 60 metry a 302 schody patří na kontinentě mezi nejvyšší.