Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově je pozoruhodným příkladem barokní sakrální architektury s dramatickým osudem. Stojí nad vsí Neratov, která je částí obce Bartošovice v Orlických horách v okrese Rychnov nad Kněžnou.

Založení a raná historie

Na místě dnešního kostela dříve stával jednoduchý dřevěný kostelík, jehož existence je připomínána v počátcích osídlení oblasti (ves Neratov byla podle zdrojů založena koncem 15. století). V druhé polovině 17. století se Neratov stal významným poutním místem – důvodem byly zázračné účinky pramene u kostela a milostná soška Panny Marie, kterou nechal vyřezat rokytnický farář podle svého snu.

Původní dřevěný kostelík už časem přestal stačit rostoucímu počtu poutníků. Proto byla v letech 1723–1733 na svahu nad vsí postaven nový barokní kostel. Základní kámen kostela byl položen 14. srpna 1723 majitelem panství Johannem Karlem z Nostitz-Rhieneck. Vysvěcení kostela proběhlo 24. srpna 1733 na svátek sv. Bartoloměje.

Architekt, který stál za návrhem kostela, není zcela jistý. Nejčastěji je jeho dílo připisováno kruhu kolem italského stavitele Giovanni Battisty Alliprandiho. Někteří autoři uvádějí i možnost, že prvním stavitelem mohl být Carl Antoni Reina, který zahynul pádem z lešení, a dokončení stavby svěřeno Jakubu Ondřeji Carowovi.

Rozměry kostela jsou podle dostupných zdrojů: délka přibližně 48 metrů, šířka cca 19 metrů, výška cca 20 metrů.

Od chvíle svého vzniku sloužil kostel jako poutní centrum, jeho poloha nad vesnicí ho činí výrazným vizuálním symbolem v krajině Orlických hor.

Zkáza a chátrání

Během závěru druhé světové války, konkrétně 10. května 1945, byl kostel zasažen pancéřovou střelou vypálenou Rudou armádou, což vyvolalo rozsáhlý požár. Střecha, dřevěné schodiště, hodinový stroj i zvony byly zničeny. V následujících letech se uvažovalo i o demolici stavebních zbytků. V roce 1957 se zřítila promáčená klenba kostela. V 70. letech bylo dokonce vydáno rozhodnutí o demolicích, která by měla odstranit zříceninu jako nevhodnou pro socialistickou krajinu. Naštěstí však prostředky, které byly určeny na demolici, byly využity na převoz rokokového schodiště kostela do zámku Skalka – a tak podle dostupných pramenů demolice nakonec neproběhla kvůli nedostatku financí.

Po mnoho desetiletí tak objekt chátral bez kroku k rehabilitaci, až do změn po roce 1990.

Obnova a novodobá historie

Prvních novodobých kroků k obnově se dočkala tradice poutí – již 15. srpna 1990, na svátek Nanebevzetí Panny Marie, se konala první pouť v obnovovaném duchu. V roce 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek České republiky. Od té doby probíhají průběžné rekonstrukce.

V roce 2003 bylo opraveno průčelí, věže a hodiny. V roce 2004 proběhla sanace vnitřního zdiva a oprava fary. V roce 2007 byla instalována charakteristická částečně prosklená střecha, která umožňuje vstup světla do interiéru – stavba střechy vycházela ze záměru zachovat kostel otevřený, ale stabilizovat ho. V roce 2008 došlo k obnově střešních říms. Následovaly opravy dlažby, kůru a vstupního schodiště.

V rámci projektu označovaného jako „Čtyři věže“ se provedla rekonstrukce průčelí kostela tak, že mu byla navrácena podoba z předválečné doby. Zároveň byly zpřístupněny obě věže, na které se vrátily původní barokní báně. Otevírací doba věží je veřejnosti pondělí až sobota od 9:00 do 20:00 a v neděli od 11:00 do 20:00 hod. Kostel samotný je otevřen pořád – nikdy nezavírá – návštěvníci mohou vstoupit kdykoli.

Velkou novinkou je instalace varhan: původní varhany byly v roce 1746 postaveny Kašparem Welzelem, měly šestnáct rejstříků, dva manuály a pedál – tyto varhany byly v padesátých letech přemístěny do Horního Jelení. Nové varhany, původně sloužily v Karolinu v Praze, byly restaurovány a v srpnu 2025 poprvé ozvučily interiér kostela – po více než osmdesáti letech tak v kostele opět zazněl varhanní zvuk.

Opravy střechy byly rovněž aktualizovány v roce 2022, aby se zamezilo zatékání dovnitř kostela. 

Symbolika, význam a současnost

Kostel v Neratově je dnes vnímán jako symbol zachráněné naděje. Skleněná střecha, která propouští světlo dovnitř, je často zdůrazňována jako symbolický prvek: světlo dopadající dovnitř v kontrastu s tím, že kostel v minulosti vypadal jako opuštěná ruina. Díky společenství, které obnovu koordinuje (Sdružení Neratov), se podařilo vrátit život do vesnice Neratov – nejen skrze kostel, ale také další projekty (např. sociální podniky). Kostel se stal atraktivním cílem poutníků i turistů.

Návštěvníkům kostela se doporučuje využít i výhledů z věží (pokud jsou otevřeny). Kostelní prostor a propojení s okolím umožňují, že místo působí otevřeně – není zamčené a návštěvníci mohou přijít kdykoli.