Každý týden nejlepší tipy na výlety

Přihlaste se k odběru našeho Newsletteru a nezmeškejte žádné novinky z portálu Brouzdák.

Tvrz Hanička v Rokytnici v Orlických horách

  • Nadmořská výška: 830 m n.m.

Tvrz Hanička tvořila důležitý opěrný pilíř obranného postavení budovaného na hřebenech Orlických hor ve druhé polovině 30. let minulého století. Jejím hlavním úkolem byla dělostřelecká podpora linie těžkého opevnění v prostoru mezi tvrzí Adam nad Mladkovem a Velkou Deštnou.

Tvořilo ji šest mohutných železobetonových objektů, které byly schodišti a výtahy napojeny na rozsáhlé podzemní prostory ukryté několik desítek metrů pod povrchem. V podzemí se nacházely především muniční skladiště, ubikace pro osádku a prostory s technickým vybavením (např. filtrovna a strojovna). Tvrz tak byla plně soběstačná a připravená k vedení dlouhodobého boje.

První zmínky o tvrzi Hanička se objevily už při prvních terénních průzkumech probíhajících v létě 1935. Stavební projekt byl připraven Ředitelstvím opevňovacích prací v Praze v první polovině roku 1936, takže již v září mohlo dojít k zadání stavby, kterou na základě výsledku výběrového řízení realizovala stavební firma Ing. Bedřicha Hlavy z Prahy za částku přesahující 25 milionů korun. Odborný dohled nad výstavbou zajišťovali důstojníci vojenského stavebního dozoru podřízeného Ženijnímu skupinovému velitelství X sídlícímu v Rokytnici v Orlických horách. Všechny stavební práce (kromě šesti objektů tvrze a podzemí patřily do 3. stavebního podúseku i dva samostatné pěchotní sruby R-S 75 a 81) byly provedeny ve velmi krátké době – během pouhých 24 měsíců. Přestože firma Ing. Hlavy stavbu tvrze dokončila, nepodařilo se do objektů ani podzemí namontovat všechny rozvody vody, elektřiny a vzduchotechniky, instalovat některá technická zařízení a především dělostřelecké zbraně. Po úplném dokončení a vyzbrojení, které bylo naplánováno na období let 1939–1940, mělo osádku tvořit 426 mužů.

Za mobilizace v září 1938 tvrz obsadil VII. prapor hraničářského pluku 19 v počtu 169 mužů, kterým velel mjr. pěch. Jaroslav M. Novák. V důsledku přijetí dohody podepsané v Mnichově Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií musela československá armáda začátkem října 1938 tvrz opustit a předat ji bez boje německé armádě. Ještě před tím se však podařilo do vnitrozemí evakuovat všechny zbraně a veškeré vybavení. Během války sloužila Hanička německé armádě především jako zkušební polygon pro testování dělostřeleckých zbraní a munice. Po skončení druhé světové války tvrz na třicet let upadla v zapomnění.

Až v roce 1969 se díky úsilí několika nadšenců podařilo městu Rokytnice v Orlických horách Haničku zpřístupnit prvním návštěvníkům. Toto příznivé období však netrvalo příliš dlouho, neboť v roce 1975 došlo nařízením Federálního ministerstva vnitra ČSSR k uzavření tvrze a k jejímu následnému využití touto institucí v akci „Objekt Kahan“, což byl krycí název pro vybudování moderního pracoviště FMV pro případ války. Po změně politické situace v Československu a listopadových událostech v roce 1989 byly práce probíhající v rámci akce „Objekt Kahan“ utlumeny, i když ještě nebyly zcela dokončeny. Přestavbou došlo k zásahu především do vnitřních dispozic objektu. Mnoho původních věcí bylo skryto, jiné naopak přibyly. Objekt je tak ojedinělou ukázkou důsledků soupeření mezi státy východního a západního bloku. V roce 1995 proběhlo opětovné zpřístupnění Haničky široké veřejnosti, o tři roky později pak byla tvrz převedena do majetku města Rokytnice v Orlických horách.

Zatím nebyla přidána žádná recenze
  • 0
  • 0
  • 0
  • 0
  • 0
Typ cestovatele