Zámek Hluboká nad Vltavou
- Nadmořská výška: 430 m n.m.
- https://www.zamek-hluboka.cz
Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejvyhledávanějších zámků České republiky tyčící se na severním okraji budějovické rybniční pánve, na příkrém ostrohu nad řekou Vltavou.
Historie zámku
Původně založen jako strážný hrad (Vroburg či Frohnburg) v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. Před branami Hluboké byla toku 1290 vykonána poprava Záviše z Falknštejna, když jeho bratr Vítek II. z Krumlova odmítl hrad vydat královskému vojsku.
Karel IV. zařadil Hlubokou mezi nezcizitelné hrady. Pozdně gotickou přestavbu hradu provedli po roce 1490 Pernštejnové. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561 a původní gotický hrad proměnili na výstavný renesanční zámek.
Koncem 16. století se stal majitelem panství rod Malovců z Malovic, ti však co by protestanti v roce 1619 o majetek přišli a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. V roce 1661 od jeho synovce koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg.
Schwarzenbergové zde pobývali do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Dobře spravovaný majetek a rozsáhlé hospodářské aktivity dali možnost Schwarzenbergům hlubocký zámek dvakrát stavebně upravit, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840–1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. ze Schwarzenbergu a jeho manželky kněžny Eleonory (roz. princezny Liechtenstein), do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.
Prohlídkové okruhy
Reprezentační pokoje (základní okruh)
Trasa nazvaná Reprezentační pokoje ukazuje tzv. piano nobile hlubockého zámku: ranní salon, čítárnu, kuřácký salon, malou a velkou jídelnu, knihovnu spolu s osobními pokoji kněžny Eleonory a expozici zbraní – předsíň zbrojnice a zámeckou zbrojnici. Stěny a stropy interiérů jsou bohatě zdobeny dřevořezbami a obloženy ušlechtilým dřevem. Nejcennější nábytek se nachází v ranním salonu. Některé místnosti jsou zdobeny obrazy evropských mistrů 16. až 18. století, lustry, vitrážemi a keramikou z Delft. Portréty na stěnách znázorňují nejvýznamnější členy rodu Schwarzenbergů. Zajímavá je ukázka cenného mobiliáře, který soustředil knížecí rod Schwarzenbergů. Jde o luxusně zařízené interiéry z 19. století včetně 10 723 knih, uložených v policích zámecké knihovny. Bohatá sbírka zbraní patří mezi nejcennější kolekce v českých zámeckých sbírkách.
Soukromé apartmány
Soukromé pokoje mají komornější charakter než tzv. piano nobile hlubockého zámku. Přibližují život posledních majitelů po romantické přestavbě v polovině 19. století, konkrétně knížecích párů Jana Adolfa II. Schwarzenberga s manželkou Eleonorou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Adolfa Josefa s jeho manželkou Idou, roz. princeznu z Liechtensteinu, Jana Nepomuka II. s manželkou Terezií, roz. hraběnku Trauttsmandorf, a Adolfa s manželkou Hildou, roz. princeznou z Lucemburku a Nassau.
Pokoje jsou zařízeny podle inventářů z posledního období pobytu Schwarzenbergů. Na trase je lovecká jídelna, přípravna, pracovna, mramorový sál, ložnice, pokoj pro služku a původní sanitární vybavení WC s koupelnou. Technickou zajímavostí je osobní a nákladní výtah. Zvýrazněným motivem je na prohlídkovém okruhu lov jako výrazný prvek života aristokratických obyvatel zámku, jejich rodin a přátel. Trasa prochází pokoji přízemí a prvního patra zámku.
Kuchyně
Unikátní ukázka kuchyně velkého panského domu. Stejně jako romantická přestavba zámku v 19. století, byla i orientace kuchyně a její poloha inspirována anglickými sídly. Kuchyně je v suterénu, v části orientované na sever, aby tehdejší provoz s velkými kuchyňskými sporáky nerušil život na zámku. Návštěvníka překvapí nejen svou rozlohou, ale i jednotlivými částmi zaměřenými podle úpravy a charakteru jednotlivých pokrmů (studená kuchyně, teplá kuchyně, cukrárna). Autentické vybavení a zařízení bylo používáno ještě krátce po roce 1945.
Hostinské pokoje
Prohlídková trasa Hostinské pokoje Vás zavede do tří apartmánů a několika pokojů II. patra zámku, kterých se od poloviny 19. století využívalo pro ubytování příbuzných, přátel a vážených hostů knížecí rodiny Schwarzenbergů. Součástí prohlídkové trasy je i tzv. Stříbrnice, která představí unikátní kolekce schwarzenberského stříbra.
Věž
Velice zajímavý výhled na okolní krajinu umožňuje návštěva zámecké věže, pokud je ovšem příznivé počasí. Byla nově postavena po roce 1847 na místě původní věže barokního zámku, která se zřítila. Neměla hluboké základy a během radikální stavební rekonstrukce prvního nádvoří v 19. století byla stržena přední budova, která tvořila opěrné zdivo barokní věže. Nově postavená neogotická věž s cimbuřím měří od nádvoří 52 metrů, od dolního parteru zámeckého parku 58 metrů. Je o něco nižší než Černá věž v nedalekých Českých Budějovicích, která měří 71,9 metru, má však o 20 schodů na ochoz víc, celkem 245. Připočteme-li k výšce věže výšku ostrožny, na které zámek stojí, díváme se na okolní krajinu ze 102 metrů. V případě špatného počasí bude věž zavřena!
Zimní prohlídková trasa (základní okruh)
Přišel podzim, a přesto zámek Hluboká stále vítá návštěvníky. Bývalo tradicí, že se brány zámku pro turisty uzavřely 31. října a čekalo se až do 1. dubna následujícího roku... Temperované prostory však umožňují pracovníkům zámku i v chladném období přivítat zájemce o prohlídku. Je co nabídnout. Postupně se instalovaly pokoje, které patří spíše ke komornějším. Ve větší části přízemí, které nabízí ke zhlédnutí zimní zámecký okruh, byla soukromá apartmá posledních čtyř generací majitelů hlubockého panství. Nejprve projdeme do Hamiltonova salonu. Již na chodbě, kromě trofejí a grafických listů z 18. století s tématem lovu, si můžeme povšimnout zarámovaných fotografií členů knížecího rodu Schwarzenbergů. Motiv lovu nás provází i v dalších prostorách, kuřáckého salonu a malé jídelně Terezie. Dále následuje honosná lovecká jídelna, přípravna, malá jídelna Dr. Adolfa, jeho pracovna, obývací pokoj a ložnice.