Zámek Kunštát

Hrad (zámek) Kunštát z 13. století, vybudovaný na vrcholu kopce nad stejnojmenným městem na Blanensku v Jihomoravském kraji skrývá pod pokrývkou zámeckých přestaveb jedno z nejstarších šlechtických sídel Moravy.

Hrad nechal vystavět Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu, syn Erharta ze Zbraslavi, jež se na hradě uvádí roku 1281.  Stavebně historický průzkum posunul počátky hradu již do 40. let 13. století. Ve 14. století byly provedeny úpravy a hrad se dočkal pozdně gotické přestavby. Roku 1464 zapsal král Jiří z Poděbrad Kunštát Prockovi z Kunštátu a Lysic jehož jméno nalezneme na honosné znakové desce s kunštátským erbem, jež je osazena na pozdě renesanční branou předhradí. Rod Kunštátů hrad ztratil nadobro v roce 1521, kdy ho koupil Vilém z Pernštejna.
Renesanční a později barokní přestavbu zahájil Jan Černický z Kácova, který získal Kunštát do svého vlastnictví roku 1529 a dokončili ji jeho synové v 50. letech 16. století.

Současný vzhled zámku v zásadě určila ranně barokní přestavba Kašpara Fridricha, hraběte z Lamberka, datovaná na pamětní desce letopočtem 1680. V roce 1701 byla přistavěna zámecká kaple sv. Josefa. Na přelomu 18. a 19. století proběhla klasicistní úprava (fasády, interiéry), o kterou se zasloužili Honrichsové.

V roce 1948 byl kunštátský zámek zestátněn (Kongregace sester Těšitelek Božského srdce Páně neuplatnila na zámek Kunštát restituční nárok) a sloužil jako depozitář Moravského zemského archivu v Brně. Od 1. ledna 2005 je Kunštát ve správě Národního památkového ústavu a je zpřístupněn pro veřejnost.
Je chráněn jako národní kulturní památka.

V těsném sousedství zámku se nachází psí hřbitov, který je nejstarším hřbitovem svého druhu v Evropě.