Přírodní památka Kamenárka ve Štramberku
- Nadmořská výška: 452 m n.m.
Kamenárka ve Štramberku je starý dvouetážový lom odkrývající výchoz tithonských štramberských vápenců, na kterých se vyvinula vzácná rostlinná společenstva a žijí chráněné druhy živočichů.
Lokalita o rozloze 4,46 ha jež byla těžením vápence vytvořena člověkem, přesto nyní oplývá bohatým výskytem fauny i flory a je zasazena do blízkosti historických částí města Štramberka a hojně navštěvována turisty. Nadmořská výška se pohybuje od 450–480 m n.m.
Historie Kamenárky
V Kamenárce se začal vápenec lámat již ve středověku. Vápno z něj se pálívalo v polních pecích přímo na místě těžby. Po roce 1880 se těžba postupně zastavila. V lomové stěně jsou pěkně odkryty blokové akumulace štramberských vápenců. Ty vznikly jako součást tithonského rifového komplexu. Vápence korálového útesu byly rozrušovány na různě velké valouny a bloky, které se hromadily v mořské sedimentační pánvi. Četné jsou nálezy amonitů, ramenonožců, nautiloidů a hlavonožců (belemnitů). Dále se zde vyskytují ostnokožci, ježovky, mechovky, červi a řada dalších skupin bezobratlých, hub i rybích zubů.
Součastnost
V současné době je Kamenárka osídlena množstvím vzácných druhů rostlin a živočichů, vázaných na specifické geologické a mikroklimatické poměry. Žije zde teplomilná kobylka Platycleis albopuntata grisea a saranče Oedipoda coerulescens. V 80. letech 20 století proběhla díky členům Českého svazu ochránců přírody zdařilá reintrodukce jasoně červenookého (Parnassius apollo). V jezírku na dně lomu a na úpatí skal žije řada obojživelníků a plazů. Nejvzácnější mezi nimi je ještěrka zední (Podarcis muralis), která žije v ČR pouze ve Štramberském krasu. Protože klade vajíčka do kamenných osypů na úpatí skal, sběr kamenů a pohyb pod skalami ohrožuje její existenci.
