Jihoslovanské mauzoleum v Olomouci

Mauzoleum Jihoslovanů v Bezručových sadech v Olomouci lze pokládat za mimořádný projev oddanosti dobové ideji československo-jihoslovanského přátelství.

V roce 1919 byl v Olomouci založen Klub přátel Jugoslávie, který se v roce 1921 změnil na olomoucký odbor celostátní Česko-jihoslovanské ligy. V únoru 1926 bylo na schůzi odboru rozhodnuto vybudovat společnou hrobku všech jihoslovanských vojáků, kteří bojovali za 1. světové války na straně Rakouska-Uherska, a kteří zemřeli v lazaretech a byli pohřbeni na území Moravy a Slezska. Návrh na postavení mauzolea podpořilo městské zastupitelstvo Olomouce i tehdejší československé a jugoslávské vládní orgány. Výstavba mauzolea probíhala na náklady olomouckého odboru Ligy od dubna roku 1926 a jeho slavnostní odhalení se konalo ve dnech 10. a 11. července téhož roku.
Památník, postavený dle projektu olomouckého architekta Huberta Austa v klasicistním stylu, tvoří v nadzemní části kruhová kaple s dekorativními a figurální výmalbou od Vsevoloda Kolomackého z roku 1935, obdélná sloupová předsíň a dvouramenné schodiště, v podzemní části krypta, nad jejímž vstupem je pískovcový reliéf od akademického sochaře Julia Pelikána zobrazující truchlící ženu, českého Lva a znak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Během října roku 1928 se uskutečnila exhumace ostatků Jihoslovanů na 49 civilních a vojenských hřbitovech Moravy a Slezska. Ostatky byly převezeny po železnici do Olomouce a uloženy v rakvičkách do krypty mauzolea. V roce 1928 darovalo město Olomouc stavební pozemek jugoslávskému státu, který na základě darovací listiny převzal v roce 1931 i mauzoleum.
V podzemní kryptě jsou v rakvičkách uloženy ostatky 1224 jihoslovanských vojínů pocházejících hlavně z tehdejší Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska (včetně Vojvodiny), Slovinska, malý počet pak z Černé Hory a Makedonie. Mezi nimi bylo identifikováno i několik Čechů, příslušníků české menšiny v Chorvatsku. Zvláštní část z celkového počtu tvoří 37 srbských zajatců.
Správu mauzolea vykonával olomoucký odbor Ligy, posléze správní úřady města Olomouce i podnik Výstaviště Flora Olomouc. Po rozpadu Jugoslávie se v roce 2014 podařilo statutárnímu městu Olomouc v dohodě se zastupitelskými úřady současných nástupnických států, získat mauzoleum do svého vlastnictví a s přispěním dotací Ministerstva obrany České republiky a Olomouckého kraje provést jeho obnovu.