Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vítkově
Novogotický trojlodní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie podle návrhu architekta Wenzela Mattusche z Vejprt je postaven ve tvaru kříže v letech 1910–1914 a v roce 1994 byl prohlášen za kulturní památku.
Kostel má jednu hlavní loď s vysoko žebrovanou klenbou. Dvě podstatně nižší boční lodě mají každá ještě svůj oltář. Při stavbě byl použit místní kámen, získaný převážně při kopání základů.
Interiér kostela klenutí, oltáře, malovaná okna, zpovědnice a křížová cesta umístěná ve výklencích silných zdí a všechny ostatní předměty jsou v novogotickém slohu.
V předsálí kostela jakožto upomínka na válečnou tragédii je umístěn Památník padlým obětem 1. světové války, původně s deskou a jmény padlých. Jeho autorem je významný slezský sochař Josef Obeth.
Památník se dochoval ve velmi zjednodušené podobě, kdy byly odstraněny německé texty a vyměněny nápisové desky.
Při vstupu vyniká nádherný hlavní oltář údajně z vítkovského lípového dřeva, který byl zhotoven firmou Ferdinanda Stufflesera z Grodner Thalou. Malby oken v presbytáři zajišťovala firma Richarda Schleina z Grottau.
Svou prostorovou velikostí působí velice příjemně je dobře prosvětlený a pojme až 2 000 osob.
Ke konci druhé světové války byl poškozen dělostřeleckou palbou, kdy jeden granát urazil rameno kamenného kříže nad střechou. Další rozbil tlakem vzduchu mnoho tabulí malovaných oken. Za pomocí sbírek a státního příspěvku byl kostel opraven.
Kostel byl 28. září roku 1946 znovu vysvěcen v den svátku národního světce sv. Václava, jelikož ruskými vojáky došlo ustájením koní k jeho znesvěcení.
Za dob komunistické éry byl kostel terčem různých vandalů, kteří vytloukli malovaná okna. Náklady na opravu byli příliš vysoké, ale za pomoci sbírek věřících i přes tuto skutečnost postupně opraveny. Skla jsou nyní chráněná drátěnou mříží.
V současnosti se v kostele konají půlnoční mše a v době vánočních svátků nejrůznější koncerty.
