Znojemský hrad

Hrad ve Znojmě založili koncem  11. století moravští Přemyslovci Konrád I. a jeho syn Litold, kteří se rozhodli přenést sídlo správy znojemského kraje z protilehlého Hradiště sv. Hippolyta.

Hrad se brzy stal nejpevnějším obranným bodem na jižní hranici Moravy, kde čeští a moravští panovníci často pobývali při svých cestách do Rakous. Roku 1437 zde zemřel císař a král Zikmund Lucemburský.

V roce 1529 si hrad jako sídlo vybrala královna Marie Habsburská, vdova po Ludvíku Jagellonském. V 16. století se zde pak konaly moravské zemské sněmy. Po zažehnání turecké hrozby v závěru 17. století byla vnější část hradu darována měšťanům, kteří ji využili ke stavbě pivovaru, zatímco vlastní hrad připadl jako královské léno pánům z Deblína. Ti v letech 1710–1721 zbořili starý hradní palác s věží a vybudovaly barokní zámek. Po vymření Deblínů připadl zámek v roce 1784 státu, který v něm zřídil vojenská kasárna a nemocnici. Teprve mezi lety 1910–1920 zde byly zřízeny expozice Městského, dnes Jihomoravského muzea ve Znojmě.