Kostel sv. Jiljí v Domaníně

Na břehu rybníka Svět, v těsném sousedství anglického parku se nachází hřbitovní kostelík sv. Jiljí, který je prvně uváděn v roce 1515, tj. ještě před vybudováním rybníka Svět. Původní kostelík byl gotický (pětibočné presbyterium s opěráky). V letech 1574–1576 byl rozšířen Janem Vlachem. Barokní věž s vkusnou cibulovitou bání byla přistavěna v roce 1776.

Loď i presbytář mají klenutou křížovou klenbu bez žeber, okna jsou hrotitá. Z vnitřní nástěnné výzdoby je historicky významná freska z roku 1588 od jihlavského malíře Tobiáše Else, zobrazující Viléma z Rožmberka s jeho dvěma manželkami Kateřinou a Žofií. Původní vybavení kostelíka se nedochovalo, protože při konfiskaci majetků Švamberků odvezl don Baltazar Marradas v roce 1622 veškerý třeboňský mobiliář včetně zařízení kostela sv. Jiljí na Hlubokou.

Dnešní vybavení kostela pochází převážně z roku 1835, kdy byly stávající oltáře dodány sochařem Dvořákem Petrovickým a oltářní obrazy namaloval Karel Schaller. Kolem kostela je umístěn hřbitov s pochovanými z Domanína i ze vzdáleného okolí.

Až do vysvěcení knížecí hrobky sloužil tento kostelík jako místo posledního odpočinku rodiny Schwarzenberků. Uložení ostatků však nevyhovovalo tehdejším hygienickým předpisům a tak rodina knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberka přistoupila ke stavbě nové hrobky na místě bývalé bažantnice – nedaleko kostela sv. Jiljí.

Mimořádná událost se stala v kostelíku sv. Jiljí v noci z 5. na 6. listopadu 1848. Tehdy byli obyvatelé Domanína, Třeboně i okolí vzrušeni zvláštní krádeží, při které neznámí pachatelé odcizili nejen velkou část bohoslužebných nádob a rouch, ale i dva věžní zvony. Jeden z roku 1625 asi 300 liber těžký a druhý o váze 180 liber je letopočtem 1687. Přes veškeré úsilí nebyli zloději vypátráni. Podle přesvědčení starých lidí z okolí Domanína zvony odpočívají hluboko v zemi zakopány někde v bezprostředním okolí kostela. Zloději s nimi daleko odejít nemohli. Přes veškeré dosavadní úsilí zvony však nebyly dosud nalezeny!

Existuje policejní protokol z roku 1878, kde je ve výpovědi uvedeno, že pachatelé uprchli do Ameriky a v roce 1872 tam celou historku vyprávěli krajanovi. Ten se později vrátil do vlasti a pod přísahou vypověděl, že zvony jsou stále zakopány poblíž kostela. Na základě této výpovědi dal Schwarzenberský úřad na několika místech kopat až do dva a půl metrové hloubky, ale nic nebylo nalezeno.

Starobylý kostelíček sv. Jiljí dnes stojí v zamlklém ústraní a okolí oživne jenom, když zvon na věži vítá tělesné ostatky některého osadníka z Domanína nebo blízké obce, jemuž zde bude souzeno spáti sen spravedlivých.